Argentina? Co to je, co to bude? Takové otázky jsem slýchal za poslední měsíce poměrně často. A 2.10. přišel den představení jednoho z, dle mého názoru, dosud neobjevených orienťáckých pokladů. Spousta vrstevnicových kudrlinek po sesunutém svahu, do toho prosakující úzké bažinky, které se různě propojují a aby toho nebylo málo, tak i nějaké ty zelené flíčky. Zkrátka terén, ve kterém se vyplatí být koncentrovaný na 120 %. A zrovna toto je disciplína, na které by měli (dle záznamů na Liveloxu) mnozí zapracovat 🙂
Trénink nebyl tvrdý jen mapově, ale i na psychiku, neboť od odpoledního startu poměrně nepříjemně pršelo, bylo zataženo a v lese velmi šero. Zkrátka podzimní počasí. K tomu ještě na kontrolách malé lampiony – každý, kdo zdárně doběhl do cíle zaslouží absolutorium.
Příští rok se na Argentinu možná vrátíme 🙂 a tentokrát s mapou 1:5 000, aby se už nikdo nemohl vymlouvat na slabý zrak 🙂