Napsal Honza
Tento tradiční podnik pod palcem OOB SK Chrast se letos běžel už potřicáté. Pořadatelé připravili na páteční odpoledne/večer krátkou trať, v sobotu klasiku a v neděli zkrácenou s handicapovým startem. Handicap byl do 40 minut ztráty na vítěze po dvou etapách, což při konkurenci, která na těchto závodech bývá, je někdy hodně těžký cíl. Velký počet přihlášených závodníků nejspíš ovlivnilo i to, že teď bude měsíc se závody utrum.
V pátek jsme dorazili za ještě docela dobrého počasí na louku u městyse Včelákov. Za sucha postavili stany a chystali se na etapu. Mračna se stahovala a moderátor už od příjezdu věštil apokalyptickou scénu, evakuaci starších žen a dětí, a noční mordor. Etapa byla za velmi dusného počasí a závodníci, kteří měli tu smůlu, že běželi po šesté hodině, už mnohdy vybíhali s čelovkami, protože v těch hustnících ke konci, v tom mračnu, už by šel vidět tak maximálně kulový blesk.
První etapa, klasická Vysočina, čistý les, těžký na nohy, plný melioraček a mapově řekl bych docela náročný. Největší očekávání jsme měli samozřejmě od Jany, která ale bohužel v lese potkala včely a poctivě šla po pár žihadlech na start nahlásit místo, kde se to stalo. Nakonec se vrátila do závodu už bohužel s velkou ztrátou, a tudíž bez ambicí na umístění. Mně osobně se krátká až na pár drobných chybiček povedla. Bohužel Dým si jel trochu jinou ligu. Mára měl tu smůlu, že vybíhal mezi posledními, a proto musel po více než hodině závod zabalit. Jediný, kdo se první etapu dostal mezi nejlepších padesát, byl Martin Sixta. Ostatní jsme tu hranici TOP50 zatím neprolomili.
Bývá už tradicí k večeru běžet vložený kros o tři beernamentky. Letos jsme měli dvě želízka v ohni, Janču a Kubu. Jana v holkách po prvním kole vedla. Nakonec si v druhém kole zkušeně pohlídala druhé místo, a tudíž byla šťastnou majitelkou tohoto prestižního kupónu. Kuba to měl podstatně těžší, jak konkurencí, tak počtem startujících. Mladíci ale byli nad jeho síly. Vítěz byl jasný, ale další dvě místa musela rozseknout cílová kamera s rozhodčím. Video: kluci, holky.
Druhá etapa klasika. Jestli včera to byl letecký les, dneska se vyplatilo obíhat. Terén brutální Vysočina, žádný salámek s čerstvým rohlíkem a hořčicí. Pro mě asi nejlepší závod od doby, kdy jsem se trochu víc vrátil k orienťáku. I když si myslím, že do klasiky, jak si ji představuju já, to mělo daleko, tak mi to sedlo. Tentokrát jsme dokončili všichni a taky se dostali do TOP50!
Večer se konalo mistrovství vesmíru a přilehlých galaxií v pivních štafetách. Nechtělo se mi nikoho přesvědčovat, a tak jsem to rovnou oddílu nařídil s jasným cílem nedostat se do finále, ale trochu ty pijany postrašit – večer je přece diskotéka a druhý den ještě handicap… Složení týmu nechám v tajnosti pro případné bulvární články a drby a jen dodám, že jsme cíl splnili jako druzí nebo třetí nepostupující. Po pivních bohužel začalo pršet a přestalo až ráno, takže lesní “bál” byl jen pro otrlé fajnšmekry.
Třetí etapa. Těžký terén, těžké nohy, únava, no bylo toho dost. Po té propršené noci začalo svítit slunce, spíš pálit a mělo sílu. Dostal jsem se do handicapu, asi moc stresu a hned na první kontrolu jsem bohužel nechal mapově a pak už se do toho nedokázal dostat. Ke konci už jsem toho měl plné zuby a nohy tuhly. Asi jsme toho měli všichni dost, Péťu jsem našel na světlině bádajícího kde asi je (mohl si vymyslet, že jde na kešku nebo se opaluje, ale to bych mu nevěřil), našel se trochu mimo svůj sektor. Vidina jídla v cíli nás hnala kupředu. Zakončili jsme to moravským vrabcem s knedlíkem. Poslušně hlásím, že TOP50 padlo znova!
LIVELOX E3 NAŠE VÝSLEDKY CELKOVÉ VÝSLEDKY
Kuba nakonec přeskládal své auto do podoby, že jsme se do něho vlezli a mohli odjet pohodlně směr Ostrava. I když se pořadatel loučil slovy „myslel jsem, že tady všichni chcípnem, ale to se nestalo, a tak vás příští rok rádi uvidíme,“ tak nás čekal ještě jeden orienťácký úkol – z Vysočiny odjet. Moravská Třebová byl nedostižný cíl, jezdíme tam přes uzavírky tunelu pořád dokola dodnes… Motáme se v kruhu… Snad nás někdo najde. … – – – …
Zdař bůh, Honza Fousek