Napsal Honza
Mohlo by se zdát, že mistrovstvím na klasické trati byla letos ukončena sezóna. Ale pořádná porce kilometrů na ty správné fajnšmekry teprve čekala. První víkend v listopadu totiž tradičně připadá MČR v HROBu (Mistrovství České republiky v horském orientačním běhu), které se z loňského Šternberku přemístilo o zhruba 230 km severovýchodně do Polevska, oblasti Lužických hor.
Okolí Nového Boru je známé snad všem co k orientačnímu běhu přičichli… Co dva roky se zde koná již kultovní pětidenní Bohemka a i proto zdejší nádherný terén nalákal přes 200 dvojic. Všichni chtěli prodat ten zbytek podzimní formy, která jim ještě zbyla. Trochu mě mrzí že z oddílu nás nejezdí více. Jsou zde totiž různé kategorie a jako zážitek to rozhodně stojí za to.
Vyjeli jsme ve složení již tradičním: dvě dvojice Milan – Martin a Já – Tom v pátek odpoledne. Letos jsme poprvé běželi i stejnou kategorii. Nakonec jsem i rád, že se mi nepodařilo Toma přesvědčit abychom šli kategorii mužů, a trochu zbaběle se přihlásili do příchozích. Asi by letos ta hlavní kategorie zanechala následky na delší dobu než týden a konečně měl Milan s Martinem pořádnou konkurenci. Parametry příchozích jsou taková těžší klasika v elitě.
V sobotu nás čekal hromadný start se sedmi kontrolami jako scorelauf, po kterém byla dobře zásobovaná občerstvovačka a na něj návázalo pevné pořadí kontrol, kde nás jich čekalo ještě deset. Po scorelaufu jsme s Tomem byli na pátém místě, druhá půlka trati a nakonec dobře namapovaná kontrola v bažince nás posunula dopředu a v cíli jsme razili druzí ze ztrátou +11:35 na vítěznou dvojici a náskokem 2:21 na na třetí v pořadí. Nebudu zmiňovat ročník našich soupeřů. Jediné co prozradím je, že nás v neděli pronásledovala holka :-). Milan s Martinem doběhli zhruba hoďku po nás na pěkném 13. místě.
Večerní návštěva hospody v okolí dočasného bydliště v Kytlicích, konkrétně minipivovaru Helene, nás měla nakopnout do nedělního boje o stupně vítězů. Za mě totální Sudety včetně Němců v knajpě dokonale dokreslovalo hrobařsko-sudetskou atmosféru, k tomu Baníček na Spartě za tři body, všechno hrálo.
V neděli k ránu přimrzalo ale slunko se dralo, takže přislib lepšího počasí tady byl. Nejřív byl hromadný start dvojic, které nestihly hodinový handicap ze soboty. Od 9:30 byl odstartován závod o cenné kovy. Obhájit druhé místo nebylo zase tak snadné, jedna – dvě špatné volby a vše může být jinak. První tým ještě navýšil svůj polštář ale dvojička za námi nám celou dobu dýchala na záda i přes to že jsme volili jiné postupy, tak na delších úsecích přes pole, jsme je měli na dohled. Nakonec při nás stálo štěstí a doběhli jsme do cíle druzí, na třetí dvojičku jsme v této etapě získali jen 8s.
Milan s Martinem to v neděli měli horší. Martin si podvrtl kotník už na druhé kontrole, následně to ještě zkoušel a na páté zabalil. Milan pokračoval sám a nakonec mimo soutěž dokončil.
Následovalo vyhlášení vítězů a pak nekonečná cesta domů. Super akce, všem bych tuto každoroční taškařici vřele doporučil. Závěrem bych jen dodal, že příští rok máme s Tomem v plánu se vrátit do hlavní kategorie, a tak jako loni a předloni si vychutnat těch tvrdých šest hodin v horském terénu 🙂
VÝSLEDKY: sobota neděle celkové
WEB
FOTO
A abyste věděli, jak taková HROBácká mapa vypadá, tak LIVELOX: sobota neděle