Napsal Honza
Skoro čtyři roky od „návratu” k orientačnímu běhu trvalo, než jsem se dokázal přes ranking kvalifikovat na tuto prestižní záležitost, které se letos chopil jablonecký oddíl Team Jizerky.
Samozřejmě jsem nebyl jediný a další reprezentanti našeho oddílu byli: Janča, Terka, Eliška, Kiki, Klárka a konečně i další chachar naší výpravy Honza.
Vyrazili jsme ve dvou autech již v pátek odpoledne a tady patří velké poděkování řidičkám Hance a Libě, které se pro výkony všech zřekly volného víkendu a trávily ho, pevně věřím, že rády, mezi orienťáckou smečkou kdesi na určeném místě v Milířích na louce.
Ubytování zajistila Eliška v chalupě Pod Vořechem v Jenišovicích asi 20 minut od shromaždiště. Krásně opravená prostorná chalupa se zahradou byla nejlepší volba.
Pro mnohé to byl vrchol jara a při absenci české repre si kdekdo brousil zuby na postup do finále A. V sobotu jsme se mohli prospat, karanténa a start 00 byly až od 12:00 hodin. To už slunko bylo v plné síle, ale pořád ještě v rozumných mezích. Myslím, že prostor pro rozběhání a tréninková mapka byly dostačující. Akorát to čekání pro ty, co startovali ke konci, bylo nekonečné. Sobotní terén byl sice méně zajímavý, ale chybovat se samozřejmě dalo a mnohým se to nevyhnulo. Nevím, jak moc přesně napočítali převýšení na popisech, ale já naběhal o víc jak 100 m výškových navíc oba dny. V terénu náročném na nohy to bylo hodně znát, ale tak to má na MČR být.
Sobotní úspěch a vyběhnutí áčka na příští rok si zajistila Eliška, která brala 8.místo a postup do A finále. Terka potvrdila svou vzrůstající formu a 11. místem si zajistila B finále. Kiki se závod nevydařil podle představ a 18.místem si zajistila B finále. Klárka s Honzou se tak velké akce zúčastnili poprvé a nutné vyzdvihnout, že v republikové konkurenci zůstali v kontaktu s ostatními. Společně se mnou se dostali do finále C.
Záměrně jsem Janču nechal na konec. Podala z nás nejlepší výkon, ale při vyčtení čipu ji svítilo DISK. Bohužel měla špatné popisy, a tudíž si nemohla zkontrolovat kódy kontrol. Problém nastal na třetí kontrole, kde byly dvě kupky méně než 60 m od sebe a na obou byla kontrola. To je proti pravidlům orientačního běhu. Přes váhání nakonec Janča podala protest, který musel být uznán. Dvěma závodnicím této kategorie byl pak umožněn start ve finále A. Myslím, že i nevyřezané kolečko, které tu druhou kupku překrylo, nebylo zrovna vhodné a trochu zkazilo celkový dojem. Škoda této stavitelské chyby a nevyřezaných koleček, protože jinak se mi stavba tratí líbila a byla zajímavá.
Neděle už byla pro nás, co jsme nepostoupili do boje o medaile, časnější. Start 00 byl 9:30, a tak jsme vyjížděli z chalupy po osmé hodině. Druhé vozidlo mohlo odjet později, protože áčkové finále a karanténa začínaly až ve 12:00. Slunko pálilo už od rána a krém na opalování byla povinná výbava. Terén na finále byl nádherný, mnohem zajímavější a na nohy opravdu náročný. Jde vidět, že si pořadatelé na finále nechali to nejlepší a zároveň nejtěžší. Tentokrát stavitel kolečka vyřezal, ale znovu nedodržel pravidlo dvou kontrol na stejném objektu a vzdálenosti mezi nimi, a tudíž se i finále neobešlo bez protestu. Je to velká škoda a taková zbytečná kaňka, protože jinak se mi závody hodně líbily a i stavba tratí mi přišla zajímavá.
Finále nejlíp zvládla Janča. Desáté místo na MČR je pěkný úspěch, Eliška se umístila na výborném 19. místě a bylo vidět, že po té kvalifikaci, do které dala veškeré síly, jí v závěru chyběla energie. Ve finále B už se cenné kovy sice nerozdávají, ale pořád mohou první dva získat licenci A na příští rok. Terka si svým 8.místem sice áčko nevyběhla, ale ztrátou pouze necelých 4 minut za první rozhodně předvedla velmi dobrý výkon. Kiki nejspíš místní terén nesedl a ve finále B se umístila na 23.místě. Ve finále C Klárka doběhla na 22. místě a Honza 33. Místě. Oba získali cenné zkušenosti, které na podzim určitě zúročí. Já jsem si vedl o něco lépe než v sobotu a doběhl na 18. místě v C finále.
Celkově tyto závody hodnotím pozitivně. Pořadatelé se snažili a naše výprava podala maximální výkon, na který jsme měli.