Central European Youth Orienteering Cup (neboli Středoevropský pohár dorostu) je již tradiční jarní akcí pro mladé orientační běžce. Původní koncept, kdy se jednalo o střetnutí národních výběrů se po covidových letech změnil na akci otevřenou pro všechny. Některé státy stále vysílají úzký tým toho nejlepšího, co vyprodukovali, jiní naopak vysílají týmy velmi široké bez přísných nominačních kritérií. Touto cestou jde i Česko, kde je akce v gesci jednotlivých tréninkových středisek mládeže.
Pořadatelství letošního ročníku se chopilo Maďarsko a sloučili dvě akce dohromady – k již zmíněnému CEYOCu jsou přidruženy závody Spartacus cup (letos již 61. ročník), který je vzhledem k blížícímu se evropskému šampionátu zároveň modelovým závodem pro reprezentační výběry. Závody se konaly v pohoří Vértes nedaleko Budapešti.
Na mládežnické klání se měla v rámci skupiny TSM Morvskoslezského a Olomouckého kraje vypravit i „ostravská sekce“ ve složení Eliška, Kiki, Eda. Vlivem nemocí ale naše výprava vyrazila ve složení Kiki. Já jel jako řidič a k tomu jsem si zaběhl doprovodné závody.
Po pětihodinové páteční cestě byly na programu štafety ve velmi kopcovitém a místy zarostlém lese. V Maďarsku už byly teploty velmi vysoké (asi 25°C), a tak bylo třeba se poprat i s tímto faktorem. Štafeta, ve které běžela Kiki dosáhla na krásné 6. místo, Kiki na svém úseku zaběhla opravdu výborně, když na nejlepší čas ztratila jen 5 minut, na druhý čas už to byly jen minuty tři.
Sobota patřila klasické trati. Shromaždiště se přesunulo, změnil se i terén, co ale zůstalo, byly prudké svahy okořeněné navíc kamenitou podložkou. Vrcholové partie lesa tvořily buď horské louky nebo bývalé pastviny, kde udržet směr byl opravdový kumšt. Tratě byly plné voleb, fyzicky to opět nebylo vůbec zadarmo. Kiki opět podala skvělý výkon, když skončila ve třetí desítce.
V neděli se běžela krátká trať, terén se nezměnil, stále v něm hrály hlavní roli přísné kopce. Kiki zopakovala vynikající sobotní výkon a 24. místem ukázala, že zimní příprava byla opravdu kvalitní.
Jak již bylo zmíněno, k závodům v rámci CEYOCu byly přidruženy i závody Spartacus cup. Přihlásil jsem se, abych jen neseděl na shromaždišti. Původně zvolenou trať M21A pořadatelé přejmenovali na M21E a když jsem se dva dny před odjezdem podíval na startovku, přišlo zděšení. Ve stejné kategorii si přijely poměřit síly opravdové superstar světového orienťáku (např. Kasper Fosser, Miika Kirmula, Albin Ridelfelt, Emil Svensk a mnoho dalších) včetně rozšířené české repre. No co už, alespoň si poměřím síly s těmito těžkými vahami. Sobotní klasika mne bavila, ale byla nad mé síly, a tak první závod letošní sezóny skončil nelichotivým DNF. Malou náplastí na bolavé ego byl alespoň fakt, že ani úřadující mistr světa závod nedokončil. Neděle už byla relativně standardní.